Pravopis a význam sdělení

Na tomto příkladu vidíte, jak jedno i/y může změnit smysl věty. Podle toho, že je ve větě slovo „začaly“ s Y na konci, je jasné, že se toto sloveso může vázat k jedinému z podstatných jmen ve větě a to ke slovu „děti“. Ale opravdu si po nehodě autobusu, ve kterém jela mateřská škola, děti přišly pro své maminky a tatínky a začaly je odvádět? Jistě že ne. Přišli si rodiče pro své děti, aby si je odvedli po nehodě domů. Ale tady novinář nezvládl češtinu.
Vysvětlení: U shody přísudku s podmětem řešíme, jakou koncovku by měl mít přísudek. O tom rozhoduje rod podmětu věty. Pokud je mužského rodu životného, píšeme v přísudku koncovku -i (chlapci běželi). Pokud je mužského neživotného a ženského rodu, pak má být v přísudku koncovka -y (hrady stály, ženy plakaly). A pokud je středního rodu, máme napsat koncovku -a (města zářila). V naší větě jsou dvě podstatná jména, která by mohla být podmětem — rodiče a děti. A kdo tedy koho odvedl? Rodič —  slovo rodu mužského, životného, sloveso by mělo mít koncovku -i. U výrazu děti je shoda přísudku s podmětem poněkud složitější než v jiných případech. Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Zde jsou uvedeny děti, pokud jsou podmětem, měla by být koncovka -y. Protože ve slově „odvedly“ je použita koncovka -y, je jasné, že podmětem jsou „děti“. Rodiče odvedli — děti odvedly. A tím se mění smysl věty. Ta v Lidovkách říká, že děti odváděly chudáky rodiče od nehody, místo aby bylo sděleno, že rodiče si přišli pro své děti.