Nevíte, jestli použít zájmeno můj nebo svůj? A co třeba jeho? Je to jednoduché. Zjistěte podmět ve větě, ve které zájmeno stojí. Pokud se přivlastňuje nějaká věc podmětu (i třeba nevyjádřenému já), píšeme svůj (svá, své...), pokud se vztahuje někomu jinému, píšeme můj (jeho, její, jejich...) Zkuste si pročíst příklady v článku a bude vám to jasné.

Tato dvě slova bývají velice často zaměňována, přestože jejich význam je úplně jiný. Iniciály jsou první písmena jména a příjmení. Karel Novák má iniciály K N. Iniciála může být i umělecky provedené písmeno v knize - často jí bývá první písmeno kapitoly. Nacionále jsou údaje o člověku, ale třeba i zvířeti. Nacionále jsou naše celé jméno, datum...

Dva výrazy, které jsou si velmi podobné, ale vyjadřují každý něco jiného. Pokud napíšeme "červeno-hnědý", jedná se o dvě samostatné barvy na jednom celku (předmětu). Látka je červeno-hnědě proužkatá, má červené a hnědé pruhy. Červeno-hnědá kolobězka má hnědá kola, stupátko a červená řídítka. Jestliže napíšeme červenohnědá, jedná se o jednu barvu,...

Ze své školy si pamatuji třeba "v jeteli a v prdeli vždycky měkké i" nebo "pomni, abys nezapomněl, že pomněnka se píše m-n-ě". Na mě/mně používám jako mnemotechnickou pomůcku Máňu (dosadíte jméno do věty a Máně = mně, Máni, Máňu = mě). Ale našla jsem věty, které mohou pomoci i v jiných případech (zdroj: web mojecestina.cz). Tak vzhůru do učení!...

Nezapomeňte, že za "viz" tečka nepatří. Spousta lidí se chybně domnívá, že "viz" je nějaká zkratka. Ale není. Viz je rozkazovací způsob slovesa vidět, který se pojí s prvním a čtvrtým pádem. Viz by se dalo nahradit slovem "koukej" nebo "podívej se". Vidět: vidím, vidíš, vidí, vidíme, vidíte, vidí, viz!, vizte! Karle, viz poučku. Karle, viz článek.

Pokud přejeme k Vánocům, nezapomeňte, že se Vánoce od r. 1993 píší s velkým V. Přídavné jméno "vánoční" s malým v. S novým - Novým rokem je to složitější. Nový rok s velkým N je pojmenování jednoho jediného dne (1. ledna). Pokud chceme lidem přát šťastný celý následující rok, píšeme ho s malým písmenem. Je stejně nový jako třeba nová...

Výr velký je noční pták, naše největší sova. Tento výr je i ve vyjmenovaných slovech. Vír s měkkým i je krouživý pohyb vody nebo vzduchu. Vodní vír je nebezpečné proudění vody, které vás může stáhnout pod hladinu. Také nad odtokem v umyvadle se při vypouštění vody tvoří vír. Ten je tak malý, že vám neublíží. Tornádo je vzdušný vír....

Tady nemáme žádnou pomůcku, musíme si tvar slova JET, které označuje pohyb, pamatovat. Snad by někomu pomohl zastaralý výraz jeti.

Pamatujte si, že v češtině máme 5 slov, která mají odlišný rod pro jednotné a množné číslo. Přičemž platí, že slovo dítě, oko a ucho jsou v jednotném čísle rodu středního, ale v množném čísle rodu ženského. Tato výjimka se ale nevztahuje na tvary oka a ucha, které označují předměty. Zde zůstáváme u středního rodu.

Sloveso vézt se Z znamená, že někoho nebo něco přemisťujeme nějakým dopravním prostředkem, nejčastěji autem, ale klidně se může jednat i o loď nebo vozík. S pravopisem nám pomůže, když si řekneme, že něco někam vezeme. V tomhle tvaru Z slyšíme už jednoznačně a víme, že ho máme ve slově také napsat.

Rodinu můžeme pojmenovat různými způsoby. Například můžeme vyjmenovat členy (Jana Nováková, Petr Novák, Kája Novák a Mařenka Nováková). Ale pokud je nechceme stále vypisovat, můžeme použít buď spojení rodina Novákova a rodina Novákových, ve kterých rodinu přivlastníme konkrétnímu člověku nebo skupině lidí, nebo úplně jednoduše Novákovi.

Jedná se o dvě naprosto rozdílné věci. Kůra je tzv. borka, která tvoří například povrch stromů, ale i slupka, obal. A kúra je léčebný proces.
Příklady: Kubánské pomeranče měly tlustou kůru, která nešla oloupat. Zemská kůra jsou vrstvy na povrchu planety Země. Pod kůrou stromů bývají škůdci. V lázních mi předepsal lékař léčebnou kúru, která se...

Vypadá to zvláštně, ale ze tří slov vznikla spřežka. Takže ve významu "najednou, znenadání" není správně výraz "z ničeho nic", ale jedině "zničehonic". Možné je i slovo "zničehožnic", Samozřejmě pokud se nám ve větě poskládají tato slova vedle sebe v jiném významu, jsou zvlášť.
Příklady: "Zničehonic se přiřítilo auto. Hráči se nesoustředili na hru...

U několikaslovného výrazu (často spojení rodného jména a příjmení, popř. titulu a jména) se koncovka ‑ovi připojuje zpravidla jen k poslednímu členu, popř. se koncovky ‑ovi a ‑u/‑i střídají, u posledního slova je však ‑ovi: přejeme panu doktoru Tomáši Svobodovi mnoho úspěchů (přejeme panu doktorovi Tomáši Svobodovi), uděluje inženýru Davidu...

Zkusíme se seznámit s několika výrazy, které dělají problémy nejen dětem při procvičování vymenovaných slov.

b) V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného. Není‑li složkou podmětu jméno rodu muž. živ., v přísudku píšeme tvrdé ‑y: Hrad a celé město pod ním byly dědičným lénem knížete Spytihněva. Itálie a Česko se dohodly na mezinárodní spolupráci. Evropský parlament a Evropská rada hlasovaly o unijním rozpočtu.