Rukama, nohama...

Původní význam – části lidského nebo zvířecího těla.

Pokud použijeme slovo ruka nebo noha jako název části těla člověka nebo zvířete, je spisovné pro 7. pád množného čísla zakončení „-ma“. Ale pozor! Často je nám vštěpováno, že koncovka „-ama“ je nespisovná. V případě částí těla tomu tak ale není a naopak koncovka -ami by byla tou nespisovnou variantou.

Příklad:

Fotbalista uměl hrát oběma nohama stejně.

Chlapec mával na projíždějící auto oběma rukama.

Přenesený význam – pojmenování předmětů podobných částím těla.

Když použijeme nohy a ruce v přeneseném významu (pojmenování něčeho, co je noze či ruce podobné, např. ručička u hodin, noha u stolu apod.), jediným spisovným zakončením je koncovka „-ami“, která odpovídá vzoru žena, podle kterého jsou tato podstatná jména skloňována.

Například:

Mezi nohami stolu se krčila dvě štěňata.

Nastavíš čas tak, že pohneš hodinovými ručičkami.

Proč to tak je?

Ve staré češtině dříve kromě jednotného a množnho čísla existoval také tzv. duál  neboli číslo dvojné. To se používalo v případě, že byly věci nebo osoby právě dvě. V dnešní době už čeština duál nemá, ale najdeme po něm určité pozůstatky i v současné češtině. Jedním z nich jsou právě podstatná jména ruka a noha ve významu části těla. Dále sem patří také oko a ucho a číslovky dvě a obě.

Ručičky a nožičky

U zdrobnělin ručička a nožička (ručka a nožka) platí zmíněná pravidla pouze napůl. V původním významu píšeme v 7. pádu množného čísla koncovku -ama (kývala nožičkama, mával ručkama). V přeneseném významu mají ve stejném pádu koncovku -ami (mezi nožičkami stolu, s ručičkami hodin).

Neplatí však rozdílnost tvarů pro 2. a 6 pád, tady je vždy shodná koncovka: pro 2. pád množného čísla koncovka -ek (hodiny bez ručiček vzal do ručiček plyšového medvídka), pro 6. pád množného čísla koncovka -ách (boty na nožkách, o nohách stolu).