U několikaslovného výrazu (často spojení rodného jména a příjmení, popř. titulu a jména) se koncovka ‑ovi připojuje zpravidla jen k poslednímu členu, popř. se koncovky ‑ovi a ‑u/‑i střídají, u posledního slova je však ‑ovi: přejeme panu doktoru Tomáši Svobodovi mnoho úspěchů (přejeme panu doktorovi Tomáši Svobodovi), uděluje inženýru Davidu...
b) V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného. Není‑li složkou podmětu jméno rodu muž. živ., v přísudku píšeme tvrdé ‑y: Hrad a celé město pod ním byly dědičným lénem knížete Spytihněva. Itálie a Česko se dohodly na mezinárodní spolupráci. Evropský parlament a Evropská rada hlasovaly o unijním rozpočtu.
Jak asi tušíte, oba výrazy jsou pravopisně v pořádku - musí ale být použity v té správné situaci.
Někdy se pisatelé snaží, aby jejich text byl perfektní, na úrovni, ale sklouznou k hyperkorektnosti. To je případ i výrazů ses, sis, které mnoha lidem připadají takové obyčejné, lidové, že snad ani nemohou být správně. Ale jsou.
Ve 3. pádu píšeme tvar mi pouze s měkkým I. Pokud bychom napsali totiž tvrdé Y, vzniklo by nám slovo my, které označuje více osob, nejen mě jako jednotlivce. 3. pád má ale ještě vedle mi také tvar mně. V některých případech nejsou tyto tvary volně zaměnitelné. Například po předložce píšeme vždy tvar mně, nikdy tvar mi. Podobně ...
Předložku díky použijeme, pokud mluvíme o něčem kladném, pozitivním. Úplně jednoduše můžeme říct, že díky dáváme jako odměnu. Díky tomu, že jsme pilně trénovali, získali jsme v závodě medaili. Díky tomu, že jsme se učili, umíme vypočítat i složitý příklad.
Datum píšeme snad každý den – v práci, v osobním životě, kdekoliv. Ale přesto v něm píšeme spoustu chyb. A přitom zbytečně – základním pravidlem je, že den, měsíc a rok se vždy oddělují tečkou a následující mezerou.
V soukromé korespondenci se zájmena vy/Vy, váš/Váš mohou, ale nemusí psát s velkým písmenem. Obecně však platí, že se zájmena s velkým písmenem používají jako výraz úcty. Domněnka, že se mohou objevit pouze v oficiální korespondenci, tedy není správná. Pravidla navíc umožňují používat tento druh oslovení i v případě, že adresátem není jednotlivec,...
V současné době máme možnost téměř denně slyšet, a to dokonce i v projevech oficiálních, chybné užití koncovek u základní číslovky dva, dvě. Nejčastěji se jedná o chybnou podobu 7. pádu – „dvěmi: šest děleno dvěmi, s dvěmi dalšími spolupachateli, úročení dvěmi procenty“ apod. Ne příliš ojedinělé jsou také další chybné tvary: „bez dvouch, dvoum,...
Na ChuČe se objevil příspěvek, kde někdo píše: „Přeji příjemné prožití soustrasti rodině pána, který tragicky a zbytečně uhynul." Jistě byl pisatel opravdu smutný, bylo mu pozůstalých líto, ale ani v nejhorším rozpoložení nemůže myslící člověk napsat tohle.
Pozastavím se nad slovem uhynul. Uhyne zvíře, rostlina, ale ne člověk. U lidí se používá...
Jistě nemáte ve sklepě opilou manželku, nejíte děti a chcete mír. Pokud posel přiběhne s rozkazem, který se týká popravy, je to průšvih. A co teprve sekretářka, která nevědomky vybízí zaměstnavatele k laškování? Členění souvětí čárkami je důležitá věc. Někdy se setkáváme s texty, kde jakákoli interpunkce úplně chybí. Takový text pak máme tendenci...
